Mycí centrum jako investice

Jaké jsou poslední trendy v mycích technologiích a chemii, jak lze u mytí automobilů šetřit vodou, na co je třeba si dát pozor při investici do mycího centra a jaká je její návratnost, jsme se zeptali zástupců čtyř evropských firem, které patří na trhu starého kontinentu ve svém oboru mezi tradiční lídry jak z hlediska inovací, tak z hlediska kvality svých produktů.

Rozvoj mycích center v České republice nabral v  posledních letech nebývale rychlý kurs, což souvisí hlavně s  boomem mycích boxů, které vyrůstají jako houby po dešti nejen na okrajích měst nebo v rámci obchodních zón. Už dávno neplatí, že si půjdete umýt automobil na čerpací stanici, které samozřejmě tuto službu i nadále nabízejí. Lidé už si dnes nemyjí automobil pomocí kbelíku vody se šamponem a  houby, ale naučili se využívat možností, které nabízejí nejmodernější automyčky. Toto pohodlné řešení nezabere mnoho času, je komfortní a zároveň příliš nezatíží peněženky. Možností zvláště ve větších městech je opravdu hodně, stačí si jen vybrat myčku, která myje automobil co nejlépe, co nejlevněji a  co nejšetrněji zároveň. Pokud si ale myslíte, že mycí centrum je zároveň dobrým podnikatelským záměrem i  investicí, měli byste si dát pozor na několik věcí, na které upozorňují experti v tomto článku.

Výstavba mycího centra

Mycí provoz je v mnoha ohledech specifický především tím, že se jedná o vlhké a autokosmetikou zatížené prostředí. Vždy záleží na investorovi, jakou cestou se chce vydat. „My jej upozorňujeme na úskalí, která jsou často spojena s  levnými řešeními,“ říká Lubomír Molnár, jednatel společnosti WashTec Cz. Variant, kudy se vydat, je mnoho, ale je potřeba počítat tyto investice v poměru k návratnosti a investicím do údržby. „Dám jeden příklad, pojezdové kolejnice pro mycí linku mohou být standardní kovové, nebo nerezové. Nerezové jsou dražší, ale jejich životnost je minimálně dvojnásobná, a to nemluvím o estetické stránce,“ dodává Lubomír Molnár.

Také Jaromír Zmek, obchodní zástupce německé společnosti Christ, která některá zařízení vyrábí také u nás, si myslí, že šetřit by se nemělo hlavně na materiálech, které jsou použity na podlahy a stěny kvůli vlhkosti, měnící se teplotě a agresivní chemii.

Viktor Nohel, manažer pro klíčové zákazníky ze společnosti AutoMax Group, která na českém trhu nabízí především italské mycí technologie a zařízení mimo jiné značek Mix a  Autoequip nebo mycí chemii MA-FRA, radí: „Vždy je třeba začít u volby vhodného dodavatele. Investor by měl mít vždy na vědomí, že investice do mycího centra není jen o ceně dodávky, ale zejména o kvalitním a bezproblémovém provozu, tedy zejména o poprodejním servisu a dalších návaznostech tohoto typu.“ A zároveň dodává, že je nezbytné začít predikovaným potenciálem dané lokality a s tím související možnou dobou návratnosti investice. Na to se váže délka nájemní smlouvy, pokud není pozemek ve vlastnictví, dosažitelnost stavebního povolení v místě apod. Marek Liška, prodejce italských portálových mycích linek, mycích tunelů a boxů ve společnosti iWash říká, že je dobré nešetřit na projektové dokumentaci a následně i na stavební připravenosti. „Ani technologie mytí a hlavně chemické produkty by se neměly vybírat hlavně podle ceny. Provoz lze totiž optimalizovat a v konečném důsledku i na kvalitních produktech ušetřit nemalé prostředky.“ Stejně důležitá je podle Marka Lišky však také lokalita, výše možné investice a  solidní dodavatel, který zde má zázemí.

Základem je vhodná lokalita

Faktorů, které je třeba brát v potaz, je mnoho a  jejich výčet by nám určitě zabral několik stran textu. „Se zákazníkem, který seriózně uvažuje o vybudování mycího centra, všechny faktory pečlivě zhodnotíme a následně doporučíme zákazníkovi vhodnou variantu. Nejdůležitější je z mého pohledu místo realizace. Pokud nemá zákazník jasnou představu o lokalitě, kde by rád mycí centrum postavil, jsou jakékoliv další kroky zbytečné,“ říká Lubomír Molnár. Pokud však lokalita existuje, není úplně snadné zjistit, kolik je zde potenciálních zákazníků a zda je pro výstavbu mycího centra vůbec vhodná. „Existují kladné i záporné hodnotící body, kterými dokážeme celkem přesně zhodnotit danou lokalitu ve vztahu k maximální kapacitě. Jedná se např. o urbanistické postavení, směřování mycího centra ve vztahu ke komunikaci, obchodním zónám a podobně,“ vysvětluje Lubomír Molnár.

Také Jaromír Zmek naznačuje, že jeho firma má určité návody, které však patří do firemního know-how a nechce je prozrazovat konkurenci. V  případě zájmu zákazníka je však schopný počet zákazníků pro danou lokalitu poměrně přesně odhadnout. Viktor Nohel si myslí, že je třeba posuzovat obslužnost místa, jaký je potenciál počtu projíždějících vozů, obyvatel v  místě, konkurence apod. Podle Marka Lišky by měl naopak zákazník sdělit potenciálnímu dodavateli svou představu právě na základě odhadované kapacity budoucího mycího centra. „Kolik by chtěl umýt vozidel denně, jaká je přibližná průjezdnost vozidel v dané lokalitě nebo jaké jsou případné dopravní stavby v blízkém okolí. Na základě těchto informací pak dodavatel nabídne vhodné technologie.“

Návratnost investice

Kdy se vrátí vložená investice, samozřejmě záleží na provozovateli a majiteli mycího centra a hlavně, jakou dobu návratnosti investice je schopen akceptovat vzhledem ke svým plánům. „Jsou klienti, kteří dobu návratnosti investice do pěti let považují za dlouhou, jiným to přijde optimální,“ říká Lubomír Molnár. Vstupní investice do mycího centra bývá značná a opět záleží na mnoha faktorech. Zásadní většinou bývá samotný pozemek. Je velký rozdíl, pokud myčku vybudujete na vlastním, koupeném nebo pronajatém pozemku. Tyto faktory následně výrazně ovlivňují dobu návratnosti. Budoucí majitel mycího centra navíc musí počítat s tím, že pokud kupuje pozemek pro mycí centrum, jeho hodnota bude pravděpodobně ještě stoupat.

Viktor Nohel tvrdí, že všechno záleží na tom, co od projektu očekává investor. „Ideálně ale hovoříme o návratnosti do 5 až 6 let od zahájení provozu. Někdy je to méně, někdy více. Záleží rovněž na tom, zda je pozemek vlastní, nebo v nájmu, jakou měrou se v investici odrazí přípravné práce, zemní práce, povrchové úpravy aj.“ Marek Liška i  Jaromír Zmek jsou stručnější, podle prvního je optimální návratnost investice 5 let, podle druhého dokonce pouze 3 až 4 roky.

AUTOR: Jiří Kaloč FOTO: autor